jak šel čas ve fotografiích

fotogalerie

výstava

Vilém Ströminger

(narozen 4. října 1902, Vršovice*, zemřel 17. listopadu 1985, Praha)

Vilém Ströminger se narodil ve Vršovicích v rodině optického mechanika Viléma Strömingera zaměstaného u firmy Josef a Jan Fričové na Královských Vinohradech. Jeho děd, taktéž Vilém Ströminger (1846–1901), byl akademický malíř, pocházel z  pevnostního města Josefov u Jaroměře.

Ze sedmi sourozenců Viléma Strömingera dva zemřeli ještě jako mladí. Nejstarší bratr Karel byl za první světové války zajat na frontě v  Rusku a  později sloužil jako legionář u 21. pěšího pluku Argonského. Matka Viléma Strömingera se starala o  výchovu dětí a přivydělávala si šitím prádla, aby uhájila existenci rodiny.

V jinošských letech, během první světové války, byl Vilém Ströminger členem 7. oddílu Skauta v Praze, od roku 1923 byl členem Sokola ve Vršovicích, kde se později seznámil se svou budoucí ženou Boženou Zemanovou, která mu byla oporou nejen na cestě celým jeho životem, ale především mu velmi pomáhala s budováním firmy. Můžeme s nadsázkou říci, že nebýti jí, nebylo by ani firmy S-foto Ströminger. Jak praví klasik: „cherchez la femme“.

---

*Vršovice byly v roce 1902 samostatnou obcí, ku Praze byly připojeny až v roce 1922.

 

Filmový fotograf

V letech 1916–1919 je zaměstnán u Karla Smolky na Smíchově. Po vyučení nastupuje u firmy Otto Dítě na Vinohradech, kde stráví plných šest let. V tomto období vznikne jeho první fotoska (reklamní fotografie zachycující stěžejní momenty filmu). Den 14. února 1921 se zapíše zlatým písmem do jeho profesního života. Bylo to ještě v počátcích českého filmu, kdy teprve vznikaly filmové ateliéry. Fotografuje pro filmovou společnost AB, toho času sídlící v dřevěném pavilonu pivovarské zahrady na Královských Vinohradech. Jako dvacetiletý získává tovaryšský list a v roce 1926 se osamostatňuje.

V témže období se v Košířích rodí druhý největší filmový ateliér „Kavalírka“. V něm začíná pracovat po boku režiséra Karla Lamače, kameramana Otty Hellera a tehdejší české star němého filmu Anny Ondrákové. Na Kavalírce pracuje plejáda režisérů a  kameramanů, kteří se stanou základem české filmařské školy, vznikají zde jedny z  nejvýznamnějších filmů té doby. Bohužel v tragickém roce 1929 Kavalírka zcela vyhoří a stěžejní filmová produkce se opět přesouvá na Vinohrady.

V roce 1930 zde vznikne první český zvukový film C. a  k. polní maršálek, u kterého fotograf Vilém Ströminger samozřejmě nemůže chybět.

Snímky Viléma Strömingra se objevují nejen v Kinorevue, ale i v jiných odborných filmových časopisech, uveřejňuje je i běžný tisk, zejména Pestrý týden a Ilustrovaný zpravodaj.

Kapacitně a technicky nevyhovující prostory na Vinohradech donutí největší tuzemskou filmovou společnost AB film, jejímž předsedou je Miloš Havel, aby otevřela jedny z  nejmodernějších filmových ateliérů v Evropě v novém sídle na Barrandově, z něhož se postupem času stává český „Hollywood“. Vilém Ströminger svými fotografiemi dokumentuje nejen otevření ateliérů, ale i práci filmařů jako takovou. Velmi úzce spolupracuje zejména s  režisérem Martinem Fričem, žákem Karla Lamače, a dokumentuje nebo fotí významnou část jeho filmové tvorby.

U filmu Kristián (1939) se poprvé objeví fotosky s uvedením tvůrců a  hereckým obsazením, což se velmi brzo stává standardem a  je převzato i jinými ateliéry. Vilém Ströminger zakládá obsáhlý archiv fotografií hereček a herců pro novináře, který neustále doplňuje.

Pro filmové ateliéry vytváří obrovské zvětšeniny 6 x 11 m. Je to v době, kdy se ustupuje od malovaného pozadí a používá se zvětšené fotografie. V roce 1940 to není úkol zcela snadný, za tímto účelem si firma Ströminger pronajímá sál v  Národním domě na Vinohradech na nynějším náměstí Míru. Je to období, kdy má ateliér již 36 zaměstnanců, za jeden pracovní den zhotovuje závod 1800 ks fotosek a  za rok zpracuje 15 843 m2 fotografického papíru.

Božena Strömingerová roz. Zemanová, choť.

V. Ströminger s režisérem M. Fričem.

V. Ströminger v ateliéru.

 

Vznik ateliéru

V roce 1927 po svatbě s  Boženou Zemanovou působí krátký čas na Vinohradech v  Šafaříkově ulici č. 13. Skutečně velký ateliér spolu vybudují teprve až na jedné z  hlavních vinohradských tříd a to ve Francouzské ulici č.17, stane se z něj největší pražský fotozávod. Ateliér S-foto Ströminger má vlastní laboratoře, retušárnu i reklamní oddělení. Dalším velkým rozšířením závodu je i otevření obchodu s  fotopotřebami. Je to naproti přes ulici v  čísle 20, kde se zabývá i  službou fotografům amatérům. Vnitřní vybavení ateliéru je od známého architekta Josefa Hesouna, který například upravoval byt Adiny Mandlové a  vilu režiséra Martina Friče. V  ateliéru Viléma Strömingera pózují všechny velké i  malé filmové star především českého filmu. Z  těch největších jmen uveďme například: Adina Mandlová, Lída Baarová, Oldřich Nový, Hugo Haas, duo V+W (Jiří Voskovec a  Jan Werich) a  mnoho dalších. Ateliér spolupracuje se všemi význačnými filmovými společnostmi – AB, Elektrafilm, Lucernafilm, Lloyd.

V  roce 1941 je Vilém Ströminger jmenován předsedou Společenstva fotografického pro Prahu a  později i pro celé Čechy a  Moravu. V  těžkých válečných dobách uklidňuje rozkol ve Společenstvu a  zajišťuje mu nové důstojné sídlo na Václavském náměstí č. p. 55. Klade důraz na výchovu nových učňů a ve svém závodě jde příkladem. Starší technické vybavení ze svého závodu daruje fotografické škole v  Praze. V  době války je to vítaná pomoc. Vyzdvihuje význam fotografie jako nového prostředku pomáhajícího propagaci nejen filmu a  divadla, ale i  výrobků českého průmyslu. Po únorovém převratu v  roce 1948 je však odvolán z  funkce.

Za okupace během druhé světové války je vyšetřován gestapem. Na základě anonymního udání u něj probíhají domovní prohlídky. Později vyjde najevo, že jeden z  jeho zaměstnanců, kterého přijal v  těžkých dobách krize ve třicátých letech i  s  celou jeho rodinou, jíž zajistil přístřeší i  materiální pomoc, ho udával nejen za protektorátu, ale i  za komunistického režimu.

 

Po válce

V  roce 1950 se z  ateliéru stává závod č. 7 družstva Fotografia, po nějaký čas ještě s  přídomkem S-foto. Po přečíslování na závod č. 30 definitivně zmizí i jméno Ströminger. Před odchodem do důchodu v  roce 1972 i  po něm odvedl ještě velký kus práce, mimo jiné i  jako předseda svazu filatelistů. Jako filatelista Vinohradského klubu č. 002 pomáhal významnou měrou při organizování mezinárodní výstavy „PRAGA 1962“, za což mu bylo uděleno čestné uznání a  byl přijat i  zlepšovatelský návrh na propagaci výstavy u  družstva Fotografia.

 

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.

-